Národnosti
86 % vietnamské populace tvoří etničtí Vietnamci, zvaní Vietové či Kinhové, žijící zejména v deltách hlavních vodních toků a pobřežních rovinatých oblastech. Etničtí Číňané tvoří 12% obyvatelstva. Zbytek populace představují příslušníci některé z 53 oficiálně uznaných národnostních menšin. Jsou to např. Khmerové (kolem 700 000, žijící v jihozápadní deltě Mekongu), Čamové (kolem 60 000, žijící převážně podél pobřeží mezi Nha Trang a Phan Thiet a v provincii An Giang v deltě Mekongu), Edeové žijící v matrilineárním společenství, Jaraiové, Sedangové, Nungové, Dzaové či Bahnarové. Až na výjimky (jako jsou třeba již zmínění Khmérové a Čamové) žijí příslušníci národnostních menšin většinou v horských oblastech; proto jsou zejména u turistů známí jako lidé z horských kmenů.
Počty příslušníků národnostních menšin ve Vietnamu se pohybují od několika stovek (Silaové, Pupeové, Romamové, Brauové) až k milionu (Tayové, Thajové, Muongové, Khmerové). Asi národnostně nejrozmanitějším koutem Vietnamu je sever země, kde žijí různě početná etnika, jejichž příslušníci v historii přicházeli na území Vietnamu především z Číny. Příkladem mohou být i Hmongové, jejichž původ sice není zcela ujasněn, nicméně vědci se přiklánějí k předpokladu, že pocházejí z horských regionů jižní Číny. Ve Vietnamu jich žije kolem 800 tisíc, nejvíce jich ale zůstalo v Číně; nicméně Hmongové jsou menšinami i v Laosu, Thajsku a Barmě.
Každé etnikum má svou vlastní původní řeč (navzájem si jednotlivé jazyky bývají dost vzdálené – často totiž patří do zcela jiných jazykových skupin) a kulturu. Velmi výrazným prvkem jednotlivých menšin jsou (kromě svébytné řeči) beze sporu kultura odívání – tradiční oblečení (velkou roli hraje často nejen střih, ale i barva), zdobení a účesy. Dalším důležitým odkazem těchto menšin je zachování vlastních tradičních způsobů života, které ovlivňují jak život společnosti, tak jednotlivce.
Zajímavé jsou určitě i literatura, hudba, tanec, oslavy, svátky, rituály, ceremonie, zvyklosti týkající se přijetí mezi dospělé, uzavření sňatku, pohřbů atd.

Počty příslušníků národnostních menšin ve Vietnamu se pohybují od několika stovek (Silaové, Pupeové, Romamové, Brauové) až k milionu (Tayové, Thajové, Muongové, Khmerové). Asi národnostně nejrozmanitějším koutem Vietnamu je sever země, kde žijí různě početná etnika, jejichž příslušníci v historii přicházeli na území Vietnamu především z Číny. Příkladem mohou být i Hmongové, jejichž původ sice není zcela ujasněn, nicméně vědci se přiklánějí k předpokladu, že pocházejí z horských regionů jižní Číny. Ve Vietnamu jich žije kolem 800 tisíc, nejvíce jich ale zůstalo v Číně; nicméně Hmongové jsou menšinami i v Laosu, Thajsku a Barmě.
Každé etnikum má svou vlastní původní řeč (navzájem si jednotlivé jazyky bývají dost vzdálené – často totiž patří do zcela jiných jazykových skupin) a kulturu. Velmi výrazným prvkem jednotlivých menšin jsou (kromě svébytné řeči) beze sporu kultura odívání – tradiční oblečení (velkou roli hraje často nejen střih, ale i barva), zdobení a účesy. Dalším důležitým odkazem těchto menšin je zachování vlastních tradičních způsobů života, které ovlivňují jak život společnosti, tak jednotlivce.
Zajímavé jsou určitě i literatura, hudba, tanec, oslavy, svátky, rituály, ceremonie, zvyklosti týkající se přijetí mezi dospělé, uzavření sňatku, pohřbů atd.